Test of colour semantic differential
Test barevně sémantického diferenciálu – TBSD, 1. díl, verze pro dospělé osoby:
Test byl představen na III. Evropském kongresu v Tampere především jako psychometrická metoda, která stavěla na kompatibilitě s ostatními psychologickými metodami a vedla odborníky ke stanovení diagnóz dle zavedených metod a klišé a poukazovala na možnosti využití v praxi. V roce 1992 byla naše spolupráce s dalšími dvěma spoluautory ukončena, protože Vadim Ščepichin zemřel a Gargí Jana Ščepichinová neviděla další možnosti vývoje TBSD.
Test barevně sémantického diferenciálu - TBSD, 2.díl, verze pro dospělé osoby - X. Evropský kongres v Praze:
Pracovala jsem na prohloubení nevědomé stránky osobnosti, stanovení energetického potenciálu jedince, který má zásadní vliv na jeho "uskutečňování plánů a přání" a odhadu možností jedince v budoucnu. Dnes je možné pomocí testu posuzovat zdravotní stav obyvatel, neboť nevědomí zachycuje informace o stavu organismu mnohem dříve, nežli člověk začne mít pocity nemoci, které jsou zachytitelné pomocí přístrojové techniky. Současně lze předpovědět, jaká je šance na uzdravení.
TBSD lze použít pro odhad společenské nebezpečnosti některých osob a jejich šance na nápravu. Lze určit úspěšnost jedince při výchovně vzdělávací činnosti a pomoci nastartovat jeho profesní kariéru. Je možné pracovat jak s jednotlivci, tak se skupinami. V rodinné terapii je TBSD nezastupitelné.
TBSD je transkulturální. Všichni rozumí slovům a barvám, která jsou v testu používaná, i když můžeme říci, že různé národy mají odlišné představy o jejich důležitosti. Například všichni chápou pojmy otec a matka, ale pro každou společnost mají tato slova jinou důležitost, Záleží i na situaci, ve které se společnost nachází. Test pracuje s nevědomím a kořeny kolektivního nevědomí jsou velmi hluboké.
TBSD je adresné a individualita se neztrácí. Každý jednotlivec se profiluje sám o sobě a vyjádřený vědomý i nevědomý postoj probanda je adresný. Test zachovává autonomii každého jednotlivce a nedopouští se "hlavní dotazníkové chyby", kdy "množství je víc nežli jednotlivé části", neboť "většina zajišťuje funkčnost". Ale "funkčnost" potřebuje pro svou opodstatněnou existenci "inovaci" a ta vždy vzniká jako určitá jednotlivost. TBSD dokáže zachytit hlavní preference skupiny i kvality jednotlivce.
V TBSD si proband sám stanoví hlavní hodnotící kritéria, což patří k raritě mezi psychologickými testy. Sám si stanoví nejdůležitější zásady, kterými se řídí počítač při vyhodnocování testu. A protože je preferováno při vyhodnocování nevědomé hodnocení, které bývá často probandem vědomě blokováno, náhled na problematickou situaci je snazší a on sám je schopen rychleji měnit své postoje.
Pro široké možnosti práce s nevědomím, spojitost s kulturou a tradicemi, jsou možnosti TBSD značné. Při šetření velkých sociologických skupin z hlediska mapování lidských zdrojů je TBSD výborným pomocníkem.
Test byl představen na III. Evropském kongresu v Tampere především jako psychometrická metoda, která stavěla na kompatibilitě s ostatními psychologickými metodami a vedla odborníky ke stanovení diagnóz dle zavedených metod a klišé a poukazovala na možnosti využití v praxi. V roce 1992 byla naše spolupráce s dalšími dvěma spoluautory ukončena, protože Vadim Ščepichin zemřel a Gargí Jana Ščepichinová neviděla další možnosti vývoje TBSD.
Test barevně sémantického diferenciálu - TBSD, 2.díl, verze pro dospělé osoby - X. Evropský kongres v Praze:
Pracovala jsem na prohloubení nevědomé stránky osobnosti, stanovení energetického potenciálu jedince, který má zásadní vliv na jeho "uskutečňování plánů a přání" a odhadu možností jedince v budoucnu. Dnes je možné pomocí testu posuzovat zdravotní stav obyvatel, neboť nevědomí zachycuje informace o stavu organismu mnohem dříve, nežli člověk začne mít pocity nemoci, které jsou zachytitelné pomocí přístrojové techniky. Současně lze předpovědět, jaká je šance na uzdravení.
TBSD lze použít pro odhad společenské nebezpečnosti některých osob a jejich šance na nápravu. Lze určit úspěšnost jedince při výchovně vzdělávací činnosti a pomoci nastartovat jeho profesní kariéru. Je možné pracovat jak s jednotlivci, tak se skupinami. V rodinné terapii je TBSD nezastupitelné.
TBSD je transkulturální. Všichni rozumí slovům a barvám, která jsou v testu používaná, i když můžeme říci, že různé národy mají odlišné představy o jejich důležitosti. Například všichni chápou pojmy otec a matka, ale pro každou společnost mají tato slova jinou důležitost, Záleží i na situaci, ve které se společnost nachází. Test pracuje s nevědomím a kořeny kolektivního nevědomí jsou velmi hluboké.
TBSD je adresné a individualita se neztrácí. Každý jednotlivec se profiluje sám o sobě a vyjádřený vědomý i nevědomý postoj probanda je adresný. Test zachovává autonomii každého jednotlivce a nedopouští se "hlavní dotazníkové chyby", kdy "množství je víc nežli jednotlivé části", neboť "většina zajišťuje funkčnost". Ale "funkčnost" potřebuje pro svou opodstatněnou existenci "inovaci" a ta vždy vzniká jako určitá jednotlivost. TBSD dokáže zachytit hlavní preference skupiny i kvality jednotlivce.
V TBSD si proband sám stanoví hlavní hodnotící kritéria, což patří k raritě mezi psychologickými testy. Sám si stanoví nejdůležitější zásady, kterými se řídí počítač při vyhodnocování testu. A protože je preferováno při vyhodnocování nevědomé hodnocení, které bývá často probandem vědomě blokováno, náhled na problematickou situaci je snazší a on sám je schopen rychleji měnit své postoje.
Pro široké možnosti práce s nevědomím, spojitost s kulturou a tradicemi, jsou možnosti TBSD značné. Při šetření velkých sociologických skupin z hlediska mapování lidských zdrojů je TBSD výborným pomocníkem.
© 2009 Helena Kolarova | All rights reserved | Valid XHTML 1.0 Transitional | Test SEO Servis
